|
Čtěte pozorněji to,na co potom reagujete a snažte se dělat méně chytrého. Vyvarujete se tím zbytečných blamáží. Pro jistotu dodávám,že i já jsem učinil stejné pozorování,jako Vy. Jen těch takto zmlazujících porostů je,bohužel,příliš málo a v budoucnu se bude muset pomáhat podsadbami. Vyšším počtem listnatých stromů,ať už náletem z dosud žijících,či podsázených se můžeme kochat např.na jihovýchodním svahu Ždánidel,když jdeme po červené od jezera Laka na Gsenget. Ve smrkové monokultuře se Vám zmladí smrk,pane Nováku. Pokud tam ptactvo či větry nanesou nějaký listnáč, je to jenom dobře. Otázkou ovšem je,přežije-li právě tam,kde příroda nechala přežít pouze smrky a nějaký ten jeřábek... Ona totiž příroda ví lépe než aktivisté,kde nechat přežít ten či onen druh dřeviny a monokultury v určitcý partiích Šumavy vytváří zcela přirozeně,víte? 2500 semenáčků/ha je povzbudivý počet,avšak musíme brát v úvahu velmi vysokou mortalitu na plochách zbavených matečného porostu,kde jsou velmi drsné podmínky. Také velmi záleží na tom,jak je takový nálet rozložen a kolik takových ploch můžeme pozorovat. V tom je bohužel důvod k velkým obavám. |